Kambek

10. října 2016 v 22:31 | Willy |  Život
Celou dobu jsem vlastně nepsal, protože jsem byl líný. A čím víc jsem byl líný a zapomínal psát, tím paradoxně bylo víc a víc věcí, které jsem vám chtěl říct, protože se jich logicky hodně událo a čím delší doba, tím toho bylo víc. A nevím, jestli se k tomu chci vlastně vůbec vracet. Trochu mě to historčení občas ničí. Ale presto bych mel. Vezmu to rychle na víc není asi čas.

Ve zkratce jsem celý rok upřednostňoval práci nad školou. Asi sem tomu trochu propadl. Pracoval jsem skoro i 30 hodin týdne. Což je na člověka, co studuje na vejšce asi vážně přehnaný. Ani ne kvůli prachům, ale spíš protože mě to bavilo a baví a utíkám tím asi od školy, kde nemám trpělivost a odhodlání a píli. Nahrazuju si totiž citový prázdno tím, že pracuju a taky dost tím, že žeru. Za poslední rok a pul jsem přibral 15 kilo a myslím, že pokud mi někdo brzo nepodváže žaludek, skončím v pořadu Jste to, co jíte. Nebo na psychiatrii. Televizní pořad z prostředí psychiatrie se zatím, naštěstí, žádný nevysílá. Nebo o něm zatím nevím. Celá tahle štace v souvislosti s nekonečným ponocováním a tříhodinovými spánky vyústila v jízdu sanitkou do nemocnice, kdy jsem navíc v souvislosti s vypozorování několika přesně identických příznaku uváděných v internetových poradnách, příručkách a diskuzích propadl totální schíze, že mám primoinfekci HIV a začal o tom neprodleně přesvědčovat všechny mé ošetřující lékaře, kteří mi dali docela jasně najevo, že jestli tomu tak je, tak jsem špína roku. No nebylo to nijak příjemný, ale sám si ztratil - sám si hledej. Hypo, hypo, hypochodrie? Po, po, podezření se nevyplnilo, jsem negativní a bylo to prostě jen celkový selhání organismu. Navíc ve zkouškovém, kdy jsem zrovna nejvíc potřeboval fungovat. Mezitím než to takhle dopadlo, jsem se vyspal s jedním Němcem v klubu, byl dvakrát v Itálii a jednou v Rakousku, navázal na úspěšné šoustání s F., dalším úspešným šoustáním, které je snad ještě úspěšnější než kdy jindy a které prozatím nekončí, stihl zažádat o právě probíhající stáž na jiný škole, o prázdninách se následovně pateticko-platonicky zamilovat do kluka, se kterým jsem se nikdy reálně nepotkal, leč mě přitahuje víc než pornoherci z gaypornoprůmyslové producentské společnosti BelAmi. Jenže pláchnul na půl roku do zahraničí, občas se ozve, ale já ho chci teď a tady a vzájemně se milovat a však to znáte. Tak kde jako, dopíči, poletuje?

K. jinak docela blázní a baví mě čím dál tím míň. Je hrozně zahleděná do sebe a já takové lidi nevyhledávám. Dokonce jsem na ní dostal trochu averzi po ponorkovém výletu na přelomu srpna a září. J. přestal hulit a je s ním podstatně větší sranda. Nemá střídání nálad, který na lidech úplně nenávidím a začala s ním být legranda pořád. A já i presto, že jsem víc v klidu, než před pár měsíci, nejsem stejně tam, kde bych být chtěl. Nemám si na co stěžovat, přesto mě to napadá. Mimochodem právě jsem ve vlaku a na proti mě sedí jeden pán, co vypadá jako kdyby byl synem biskupa Malého. Ale asi to nebude jeho syn. Protože biskup Malý mít potomka, myslím, nemůže - protože je biskup. Ale je to škoda, vlastně hodně škoda. Určitě by to totiž byl príma člověk. A vedle mě byly, nepříjemnou učitelkou s obličejem silně asociujícím socialismus, posazené slečny ve věku 9 - 13 a já se obávám, že ta nejblíž ke mě mi právě teď čumí na monitor. Jestli vážně čumí a čte to, tak by teď logicky měla přestat. No, něco právě začala dělat, ale obávám se, že jen pije. Jo, vážně pije. Jinak taky doufám, že nestihla přečíst fázi s kým jsem píchal, s kým píchám momentálně a s kým bych píchat chtěl. Nerad bych totiž ohrožoval mravní výchovu mládeže. I když jestli to vážně přečetla, tak je to její problém. Neměla mi čumět na monitor. To se přece nedělá, žejo.

Tak ČAU a asi zase někdy! Snad dřív než za rok.
 

ZIMNÍ VÝPRODEJ! SLEVY AŽ 54 %!

2. ledna 2016 v 21:41 | Willy |  Život
K. přicházela od tramvajové zastávky a vůbec sem jí nepoznával. Vlasy do culíku a deštník. Vypadala jako pětatřicítka. V ruce kelímek s kafem. Dala mi napít, ale nechutnalo mi. To sem jí ale neříkal. Šli sme na dvě vína, jenže já už měl v sobě dvě skleničky červenýho. Pak do klubu. K. tancovala ostošest. Někdy vypadala fakt sexy. Najednou se rozjelo karaoke, což fakt není můj šálek a proto jsem vyrazil zlobit. Nebyl zase tolik dlouhý, ale byl strašně široký. Přišel jsem si jako když kouřím kabanos. Fakt totálně obrovskej pták. Bavilo mě to. Nemohl se mi vejít do pusy. Hrozně mě to rajcovalo. Jsem děvka. Když sme se líbali, úmyslně sem ho kousl do rtu a on vší silou praštil pěstí do zdi. Asi ho to fakt bolelo. Přišlo mi to vtipný.

Pak došlo ještě několikrát na opáčko podobných akcích. Ale mě už to moc neba. K. se předvádí a zjistil sem, že jí to dělá dobře taky to, jak mě tím trochu shazuje. A pak mi k ránu povídá, že by se stejně nejradši líbala semnou. Ti zamilovaní lidé, umí být pěkní sráči, koukám. Já se v tom asi, ve svý naivitě a dobrovidinství, nevyznám a prostě to nedokážu rozklíčovat.

Se Zlatovláskou a Zrádcem to bylo celkem dost špatný, ale než jsem Ti o tom stihl, milý deníčku, povyprávět, tak už je to zase v ouklendu.

Přijel F. Nečekaně. Byl sem dost v šoku. Což není zvykem a tudíž sem nevěděl, jaxe chovat. Celkově to bylo divný. Spal u mě, ale ne v pokoji - což je možná nakonec docela dobře, neboť sem byl (a stále ještě sem) nadrženej jako nosorožec v říji, což by tomu malému chudáčkovi samozřejmě přišlo vhod. Nevím proč, ale teď se mi vybavila situace, kdy jsem ho píchal v dost nonkonformní poloze někdy loni na J. posteli a on u toho jemně vzdychal. Rajcovalo mě to. Potom sem ho musel povytáhnout víc k sobě, neboť se začal krapet mlátit hlavičkou do nedaleké poličky. Tyvoho! A nevzdychal on celou dobu právě kvůli tomu?

Viděl jsem se i s J. Je jízlivej a obávám se, že i trochu zlej. Stále. Bylo to fajn, ale mě tohle moc nebaví. Hrozně mě tím sráží a já si pak připadám hrozně hroznej hrozňák. Proto s ním už nechci bydlet. Jako je s ním obrovská legrace, ale hrozně mě drtí. Možná, že i já jeho. Nevím. Ale není mi to příjemný.

A všichni se navzájem drbeme a pomlouváme. F. a K. taky, což mě vážně mrzí. No, u J. už sem si na to docela zvykl, ale u nich mě to nemile překvapilo a utvrdilo v tom, že na trůnu přátel stále kraluje Zlatovláska. A navíc k tomu, jak sem teď zjistil, má i značný předpoklad při pohledu na její příhodnou přezdívku!


PS: Mimochodem, ty reklamy tady mi teda nezanedbatelně zvyšujou krevní tlak. Vypadám, sakra, jako někdo, kdo si chce koupit matraci Dormeo?

Listípad

29. listopadu 2015 v 21:59 | Willy |  Život
Nic se mi nechce. Sem znechucenej. Světem, ostatníma a hlavně sám sebou. A proto mě ani nebaví o tom psát. Vůbec to nepovažuju za důležitý. Ne, že bych to snad dřív za důležitý považoval, ale byl to v minulosti spíš takovej terapeutickej zážitek. Leč veřejná, tak anonymní zpověď. Zpověď světu. Dřív mě to docela bavilo. Takový zaznamenávání bytí, neboť moje paměť je velmi špatná. Ale má vůbec něco takovýho smysl? Trávit čas zaznamenáváním? No, ostatně, co vlastně má vůbec smysl. Zase tak marná činnost to asi není. Každý člověk je minimálně trochu egoista, takže představa, že by mě za pár let vůbec nezajímalo, jak jsem uvažoval ve dvaadvaceti, je asi mylná. Ale stejně je mi to šumák. Asi já sám sobě sem si šumák. To není dobrý. Člověk by se měl mít rád a měl by umět myslet na sebe. Jachacha. Mluvím jako farář. Při kázání. Tramtadadá.
 


Tenhle tejden není pro starý

25. října 2015 v 0:57 | Willy |  Život
Tenhle tejden byl vlastně asi strašně dobrej, akorát já sem byl občas děsně smutnej. Nevím. Sem vlastně tak strašně prázdnej. A taky furt strašně fňukám. Prostě potřebuju mužskýho. A žádnej dobrej gej kolem mě nikde není, do píče! Tedy spíš do prdele!

Minulej tejden sme se měli vidět s tátou, ale nakonec sem rád, že to nedopadlo. Rád je blbý slovo. Spíš mi to prostě nevadí.

V pondělí mě na bytě zhulili. Zjistil sem, že to dělají proto, aby se pak bavili. Já sem totiž docela legrační, když se zhulim.

Se Zlatovláskou byla velká legrace. Zpívali sme strašně nahlas v prázdným sálu. Nemohla si vzpomenout na žádnej text a když už, tak dávala sotva refrén. Tak sem přišel s hymnou, jakože jistotka, chápejte. Jenže po spojení "rajský zééém to na dohled" sem to už definitivně odpískal. Nicméně jsem celej náš betl nahrál na telefon. Chvilku sem to později poslouchal. Zlatovláska je legrační jako v reálu a zpívá falešně, taky jako v reálu. A já se slyšet nemůžu - protože je vidět, že se hrozně snažím, sem děsně vážnej a navíc mám tak děsnej homohlas, že bych si za trest nejradši naordinoval trojku se dvěma ošklivejma zrzavejma špatně vyholenejma holkama. PS: Nic proti zrzkám. PS2: A už vůbec nic proti zrzkům, hehe.

Opakovaně přestávám kouřit, ale nejde mi to. Snažím se udělat něco se svým životem, ale nejde mi to. Nevím čím to je. Asi se sám nedokážu namotivovat. Je to divný? Asi jo. Ale mě poslední dobou prostě nestačí vidina toho, že když budu cvičit, budu mít zdravé a hezké tělo. Ani to, že když se budu dost věnovat škole a makat na sobě, budu mít jednou fajn práci. Nestačí mi to. Na střední jsem na sobě v určitě chvíli začal makat a díky tomu se dostal na vejšku, kam se moc lidí nedostane. A přesto mě to vlastně nenaplňuje. Respektive mám samozřejmě radost, ale něco tomu chybí. Něco málo tomu vždycky chybí. Nemám nějakou iluzorní představu o tom, že jednou budu šťastný a bude to napořád super. Dokonce si myslím, že pocit úplnýho štěstí možná ani neexistuje. Bavili sme se o tom se Zlatovláskou, která je se Zrádcem hrozně šťastná. A když sem se jí ptal, jestli jí něco chybí, řekla, že vlastně ne. Že je samozřejmě spousta věcí, který jí serou, ale že je v zásadě šťastná. Ten pocit má, myslím, právě díky tomu, že je s ním. Tím, že s ním začala chodit, se situace u nich doma nezlepšila, ani nemá nějaký zázračný úspěchy ve škole a tak. Ale je prostě šťastná díky tomu, že ho má a že to spolu všechno zvládnou. Myslím, že tohle má pak vliv i na spousty dalších věcí v jejím životě, který se přímo netýkají jejich vztahu.

Tím nechci říct, že někoho potřebuju, abych měl zaručenej osobní růst. Jen si přeju vědět, že je někdo, komu na mě záleží, kdo mě má rád/miluje/šuká a o koho se můžu opřít, on o mne a s kým budu něco tvořit a třeba budovat. Já vím, že to tady jednou za čas vytahuju a už je to docela ohraná písnička. Ale narážím na to vlastně pořád a nevím co s tím. Na škole moc gejů není, nebo o nich nevím. A oni možná neví o mě. V reálným životě skoro žádný nepotkávám a když už potkám jednou za 5 měsíců nějakou homokládu, tak se mi buď nelíbí a nebo někoho má. Je nepříjemný, když je Vám co nevidět dvaadvacet a ještě jste vlastně nikdy s nikým nechodili a nikoho nemilovali.

rfiefrouswoijexwnexoewijuhfnewuo

16. října 2015 v 23:14 | Willy |  Život
Nevim, jestli vlastně nejsem labilní. Asi jo. Mám být po kom. Babička, máma, sestra, možná i táta. Jo ach. Jestli sem labilní, měl bych s tím něco dělat. Čím dýl, tím hůř. Ve středu jsem se hrozně opil a měl takovej ten strašnej stav, kterej už bezpečně poznám. Každou chviličkou se mi motá hlava takovym stylem, že se mi neuvěřitelnym způsobem zvedne žaludek, až se mi chce zvracet. A to já mám vždycky na výběr dvě možnosti. Buďto si to prostě vyřeším sám a to znamená si v klidu najít nějaké pěkné místečko, no a tam si někde v poklidu strčit prstíčky do krčíku, trochu polechtat madličky a zblít se. A nebo dělat modelku, ustát to, ustát to a pak to stejně někde vyhodit, akorát na hulváta. Navíc nekontrolovaně. Nuže, informoval jsem tedy všechny známé i neznámé o tom, že se jdu vyzvracet a skutečně jsem tak i učinil. A pak mi bylo dobře, ale stejně už mě to tam nebavilo a odešel jsem na byt.

Se Šimonem sme se od začátku semestru ještě nepotkali. Já dělám zoufalosti a vysnívám si ho. Přijdu si jako hysterická fanynka Kelly Family. Navíc smradlavá, ošklivá a nevkusně voháklá. Povrchňárny, vždyť já vím...

Kulička mě zvala zase na nějakou smažpárty v Holešovicích. A já odmítl. Hrozně peněz, vysmažená Kulička a možná vysmaženej i Willy. Je to nuda. Fakt nuda. Nevím proč, ale nic mi to neříká. Prostě si z toho nesedám na prdel, to je ten problém. Jako na bytě to teď, jak sem pochopil, taky docela frčí. Éčka a tak. Šňupáníčka. Fakt nedávám, jak se někdo může vyjet třeba v hospodě. Já úplně postrádám smysl. Dovedu to pochopit na párty. Ale v knajpě? U piva? Hehe. Ze mě by se ta obsluha musela asi pomátnout.

Nevím co je s F. a možná mě to ani nezajímá. Občas si na něj vzpomenu. Ale ne moc často. Spíš bych mu chtěl napsat a občas s ním takhle komunikovat, ale vím, že to nejde. Je to takhle lepší.

Sem hrozně tlustej. Jo a na pravé ruce už mi z té velké pihy zase rostou ty dlouhé chlupy. Neznám nic horšího než hnusně dlouhé hnusné chlupy z hnusné pihy. Jo a teď sem si navíc uvědomil to, jak si pletu pravou a levou - opět je to tady. Oprava. Ta piha je logicky na levé ruce.

Přijede na týden Zlatovláska. Chtěl bych jí asi fakt vylízat. Jako hrozně by mě totiž zajímalo, jestli by mi to vonělo. Ale možná by se mi spíš hrozně zatočila hlava a zvedl žaludek asi jako ve středu. Cheche.


Moby - Made of stars



Hořká tečka jako z péčka

8. října 2015 v 22:50 | Willy |  Život
F. je ve Francii a J. v Nizozemí. Cvak. Zůstal jsem tu prakticky sám, jen s K. Cvak. Konec léta sem dotančil skutečně s noblesou. Krom toho, že mám stále zablokovaný účet sem v jednom gaybaru na Vinohradech ojel brutálně dobrýho kluka. Jako bylo to všechno hrozně fajn, řekl bych. Úplně přesně můj (a řekl bych, že i Váš!) typ. Kšiltovka, vlasy na krátko, hezká postava, lehce opálenej, strniště a pěkný zuby. Ouč. Nic lepšího sem si nedovedl představit ani v těch nejmokřejších snech. Nicméně pokud trochu kriticky uvažujete, tak Vám žárovka nad hlavou napoví, že každá mince má dvě strany a to znamená, že když má jedinec tolik super věcí, bude mít i ty nesuper. A pokud jdete ještě dál, doberete se k tomu, že to tak obyčejně bývá hloupost. Jasněže. Blbčoch jak stehno. Ale mě to nevadilo. Naopak. Někdy mě to i vzrušuje. Hehe. A navíc byl cizinec, což sem teda zjistil až ve chvíli, kdy už sem ho měl v pozoru a plácal ho s ním po půlkách. Bylo to fakt skvělý. Moc skvělý. A tak se možná ptáte - jak to souvisí s tou ironickou druhou větou tohoto žvatlání - o konci léta s noblesou? Představte si, že souvisí. No ano, protože to ještě není konec. Uprostřed toho doháje (chtěl sem napsat doprdele, ale smáli byste se) dobrýho šuku, sem zjistil, že ta věc, která se obyčejně navléká na pelo, aby člověk byl ještě dlouhá léta živ a zdráv, najednou připomíná u silnice v koruně stromu zamotaný a především rozsápaný mikrotenový sáček. Chytnul jsem trochu hysterák, ale byl jsem opilej, takže sem s tím hysterčením počkal až na doma. Jo, hrozně se bojím, že jsem se nakazil. A nemyslím kapavkou. Tu bych snad momentálně dokonce vítal s otevřenou... náručí, samozřejmě. Tak nevím. Jako taky vůbec netuším, jak se to jako mohlo stát. Buďto sem prostě při rodinné výchově asi čuměl zrovna z okna a nebo na nějaký sexy spolužáky - a tudíž to teď nasadil obráceně, a nebo mi někdo doma utajil, že můj strejda je pan Rosenberg. Cvak. Bydlím v novým bytě, kde sme se v úterý hrozně zhulili a já bavil svojí zhuleností téměř celé osazenstvo. Navíc sem se pak stihl skoro pohádat s jedním agresivním vegetariánem a díky tomu spálit pizzu v troubě tak, že mi pak chutnala asi tak, jako kdybych k ní přikusoval brikety. Cvak. Cvak.

Zoznam

22. srpna 2015 v 0:42 | Willy |  Život
Seru na Vás, ale nějak výrazně mě to netrápí. Prostě je toho tolik, co bych měl napsat, že se mi do toho prostě vůbec nechce. Hlavně se mi nechce popisovat ty věci, který bych popisovat určitě měl, ale dělám že nejsou a nejradši bych na ně navždy zapomněl.

Tak to vyřeším jinak, napíšu to všechno v heslech:

z hlavní práce sem dostal jedničku, ale neměl jsem plný počet bodů a nelíbilo se to všem, tudíž z toho mám mindrák
mám obstavený účet, protože jsem naletěl nějakýmu zmrdovi
možná budu mít podmínku
sem furt unavenej a nervní
ke konci školy sem zjistil, že mám dost pravděpodobně odposlouchávanej telefon
zhoršila se mi pleť
nelíbím se sobě
nikdo se nelíbí mě
všechno a všichni mě serou
jím moc brambůrek
mám celulitidu, známka úpadku mužů
byl sem prvně v gaybaru, potom i v darkroomu, kde sem se muchloval s cizíma teploušema a jeden mě chvíli kouřil
ztratil jsem svou důstojnost
byl sem podruhé v gaybaru a navzájem sem si v darkroomu chvíli lehce honil s jedním zajíčkem
ztratil jsem zbytky své důstojnosti
mám nový telefon
Zlatovláska chodí se Zrádcem
chybí mi 3 zápočty
chtěl sem poradit J. kámošovi, aby něco dělal s plešatostí. snažil sem se bejt ohleduplnej, ale rozbrečel sem ho
potřebuju šukat i ošukat
psal sem si s Šimonem a sem z toho úplně vodvařenej
dnes sem viděl Milana Knížáka při koncertě házet na lidi rejži. celý koncert žvýkal žvýkačku. i při zpěvu
mám práci, která mě občas baví. někdy ne. ale spíš jo
platonicky se zamilovávám do každýho zajímavýho kluka v metru/na eskalátorech/na ulici/v obchodě/parku/hospodě/...
mám grinder, což je buznovská aplikace, která najde každou homokládu v okolí, která má taky grinder
přestal sem kouřit, ale už zase kouřím
s J. je legrace. bál sem se toho, ale fungujete to hrozně moc dobře, myslím. snad
K. mě miluje, napsala mi kvůli tomu dopis. trvá to už skoro rok, co na mě myslí a neví co má dělat
oba moji bratranci oplodnili v horizontu jednoho měsíce obě své přítelkyně
bojím se o mámu
šukal sem s F., když přijel. chtěl dělat 69 a tak a mě se to vůbec nelíbilo. od té doby nic a snad už se neuvidíme
J. je furt na bytě, tak musím honit ve vaně, ale zase se bojím, že je tam někde zapnutá kamera
dostal sem v Tescu vynadáno, že nedávám peníze přímo prodavačce do ruky, ale pokládám je do důlku z plexiskla

Čau, volové!

Kam dál