Mám se asi fajn

23. listopadu 2013 v 23:52 | Willy |  Život
Jo, je to tak. Asi fajn. Pouštím si do uší hrozný srajdy, určitě mnohem starší než datum početí mých rodičů, ale líbí se mi to. A taky mě celkem baví tím krmit své okolí. Jsem vlastně trošku zmrdeček. STOP. Jinak jsem opět ztloustl. Mám 75 kg. Ale vážil jsem se ještě před kaděním, takže teď už mám třeba jen 73,5. Možná. Všichni mi pořád říkájí, jak jsem hubený, ale to velký břicho, který vypadá jako břiho čtyřicetileté ženské, je vidět pouze když jsem slečený. Jsem líný cvičit. Taky líný nejíst. A strkání prstů do krku mě zrovna taky netankuje. STOP. Měl bych taky dělat práci do školy, ale jsem opět (kdobytobylřekl?) líný. Ale zítra už se do toho pustím. STOP. Hrozně někoho potřebuju. Prostě už to na sobě strašně dlouho pozoruju. Samota mi nevadí, ale je to prostě jen do určitý míry. Než to začne být "neproduktivní". A u mě už je to "neproduktivní" jak dávno. Potřebuju to, aby se o mě někdo bál, aby mi říkal, že mu chybím, aby mi psal a volal. A aby mě měl rád. Miloval. Kašlu na nějakej sex. Ještě jsem si nikdy nezapíchal natolik skvěle, aby to (podle mne) vyrovnalo ten pocit někoho milovat. Bože, když to tak po sobě čtu, je to vlastně strašný klišé. Milovat. To slovo, ztratilo za ta staletí veškerý svůj obsah. Lidi ho zničili. STOP. Vím, že to stojí na mě. Že jedině já s tím můžu něco udělat. Změnit to. Ale asi se toho bojím. Bojím se neúspěchu a zklamání, takže bolesti. Když se to vezme kolem a kolem, jsem vlastně posera. Není to těžký si s někým sjednat schůzku, ale nevím jestli to chci takhle. Ale jak jinak? Kluků s nápisem "I LOVE BOYS" na mikině, moc nepotkávám. A takový bych vlastně nejspíš ani nechtěl.


Mimořádná linka PRAHA - TOKIO!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 grey.t | E-mail | Web | 20. července 2014 v 15:24 | Reagovat

Není to zas takové cliché, když to člověk skutečně cítí a prožije... Ale když pak někde (na nejmenované sociální síti) slyšíš někoho po rozchodu: "Já ho tak moc miluju, tolik pro mě znamená, nikdy na něj nezapomenu, budu ho milovat ještě dlouho..." a pak po týdnu kuk! Novinky o někom jiném - "Já ho tak moc miluju, blablabla"

Říká se, že když člověk skutečně miluje, pozná to. Podle mě je to spíš iluze plynoucí ze zamilovanosti. Když se člověk zabouchne, prostě se mi zblázní hormony a říká si, že je to ta pravá láska, největší na světě... Ale to už je trochu moc mimo téma.

Mimořádná linka mi připomíná dětství. Babička ji měla na kazetě a já tu kazetu moc rád poslouchal. Ale pořád mám radši To mám tak ráda od Marušky Rottrové! :D

2 Willy | Web | 21. července 2014 v 23:10 | Reagovat

Ten pocit, nebo jak vlastně nazvat lásku, zůstává. Ale to slovo bylo tak strašně a nechutně využito a zneužito, že bychom měli ve jménu budoucích generací vymyslet jeho nové označení.
Neslyším. Tohle je jeden z hlavních důvodů, proč žádné nejmenované sociální sítě nemám.)
PS: Já tu písničku slyšel poprvé až minulej rok.. Ale o to víc, sem z ní mokrý!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama