Výlet do stanice Cesta

3. března 2014 v 23:44 | Willy
Středa: Zvláštní. Večer prý jen pivo maximálně.. Nakonec totální akce do šeté hodiny ranní. Bylo to dobré, až na to, že jsem F. vyskočil na záda a zkurvil mu tou vahou obou těl nohu. (To, že moje tělesná schránka je přibližně jedenkrát větší než jeho, zůstalo pro ten večer mému mozku latentní.)
Čtvrtek: Cesta do Prahy, za Velkým šéfem, pak kultura a na závěr setkání se Zrádcem. Je to zvláštní. Ani jeden sme se nezměnili, ale on už mě nebaví. Nebo teda baví, ale asi ne tak, jako dřív. Je to zvláštní. Něco mě k tomu člověku strašně táhne (nikoliv ve smyslu nějakýho chtíče, prostě čistě kamarádsky. Ikdyž u nás už to kamarádství vlastně vůbec není. Je to něco tak hrozně silnýho, co prostě přerostlo do ohromnýho přátelství, který nejspíš paradoxně vůbec nestojí na prioritách, který by pro něj měly být nebetyčný, ale stojí asi jenom na těch brutálně silnejch vzpomínkách, což je docela dost smutný. Všechno zmizelo. A drží to historie. A přesto je to všechno děsně silný. Jsem zmaten. Nevím, jak to mám řešit. A hlavně jak k tomu všemu připojit tu jeho zradu - ale o tom až někdy příště.
Pátek: Ranní probuzení - šílený, cesta pro věci - hrozná. Neměl jsem co číst a ještě víc mě mrdal pocit, že tam jedu jenom pro pár sraček a zase se vracím zpět.
Sobota: Spal jsem snad celý den. Psala mi Pamela. Chtěla pokecat. Potřebuje mě jenom, když je ve sračkách. Vymrdal jsem s ní.
Neděle: Spánek a cesta do školy, jak originální.
Pondělí, tzn dnes: Docela pohoda. Jsem příjemně unaven a chci mít v posteli nějakýho charismatickýho mladýho, lehce nechutnýho muže, který bude pořád chtít kouřit (cigarety!), popel bude padat do peřin a propalovat povlečení a k tomu všemu mi bude hrát na kytaru něco od The Smiths a hezky se na mě usmívat.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama