Rozhodčí

18. července 2014 v 20:01 | Willy |  Život
Dneska mi bylo trochu smutno, protože mi to moc nešlo v práci. Včera mi to šlo naopak hrozně moc.. Tak nevím. Je to jak houpačce. Stop. Zrádce je vysazenej na Rézu a přijde mi, že každou chvilku čeká na to až něco podělá. Dělá kupříkladu to, že hrozně uklízí, ale fakt úplně enormně, pořád vytírá a tak - a já mám tajný podezření, že to všechno dělá proto, aby pak mohl Réze vpálit do ksichtu, že tu nic nedělá. Réza je pro změnu vysazená na Zrádce a kdykoliv sem s ní sám, tak mi to povídá. A vzhledem k tomu, že se bavím s oběma a mám je oba rád, je moje situace brutálně záviděníhodná. Stejně to dopadne blbě. Nechci totiž ani jednoho z nich pomlouvat, takže jim na to většinou oponuju, toho druhýho hájím nebo dělám hmm. Avšak to se mi určitě vymstí, protože oni dva si sou paradoxně dost podobní a vyžadují abych podporoval je a sdílel právě jejich názory. Nejhorší na tom je, že každý z nich má trochu pravdu. Já sem se do toho montovat nechtěl, ale přesto sem do toho zavlečenej a přijdu si jak nějakej rozhodčí, kterej ať řekne co řekne, je to idiot. Zkrátka něco jako na fotbale. Rozhodčí se prostě nikdy nezavděčí všem. Stop. Mám chuť na pivo (spíš mám chuť se trochu opít), ale nenapadá mě nikdo, s kým bych chtěl tento ceremoniál sdílet. Stop. A taky mám spálené lýtko od slunce. Stop. Divné je, že jenom na jedné noze. Stop.

Mňága a Žďorp - Chtít chytit vítr

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama