Tududumdum

2. července 2014 v 17:36 | Willy |  Život
Nevím jestli se oběsit, nebo si koupit třeba nějakou čokoládu. Je mi zároveň hrozně super, sem ostříhanej, mám celkem hezkou pleť, nejspíš sem úspěšně zvládl první ročník vejšky, čekají mě snad fajn prázdniny, ale naproti tomu sem smutnej, protože sem trochu přechodně zamilovanej do toho Šimona, kterýho ale nepotkávám. Číslo na něj nemám. A je mi z toho nějak smutno. Je to taková ta přechodná týdenní láska. Takovýto poblouznění a vysnívání si. Neznám ho. Prakticky vůbec. Ale přesto sem jistojistě přesvědčenej, že bychom si určitě rozuměli, milovali se a vydrželo to několik let. To je tak tragický. A především směšný. Přijdu si fakt trapně. Ale všechno to je asi jenom občasný výsledek toho stavu, kterej tak strašně dlouho trvá. Stavu, kterej je nehorázně úmornej a hrozně mě ničí a já s tím nedokážu nic dělat. Z části protože se bojím, taky sem prostě unavenej a vyčerpanej z toho, že moje máma není srovnaná s tím, že sem buzna a mě je to strašně líto a nevím jak jí pomoc, zároveň mě tím ale hrozně drtí, protože takhle se neustále bojím něco učinit, aby se to k ní nedostalo a ona tomu nemusela čelit. Sem tímhle hrozně zničenej a přeju si, aby tenhleten stav už konečně skončil. Zničit status quo. To je můj cíl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama