* Nadpis:

27. ledna 2015 v 23:20 | Willy |  Život
Teď sem si volal s mámou. Rozešla se s otčímem. Sem rád a asi bych měl mít radost. A asi bych měl bejt rozhozenej. Tak asi budu.

Nechci si tu myšlenku vůbec pouštět k tělu, ale trochu se bojím, aby třeba nezačala pít, když tam teď bude dost často sama. Mám vážně strach. Bude se trápit a bude smutná a to mě hrozně mrdá, protože pořádně nebudu vědět, jak jí mám pomoct. Sere mě, když nevím jak mám někomu pomoct. Lépe - sere mě když vím, že někomu nemůžu pomoct. Já vím, neměl bych na sebe delegovat problémy, který nemůžu příliš ovlivnit. Ale svět už je holt takovej. Neustále řešíme věci, který zdánlivě nejdou ovlivnit, natož vyřešit. Přesto však ty věci řešíme a z nějaký obyčejný lidský potřeby nebo snad z víry, se do toho opět pouštíme a znovu a znovu si nedáme pokoj. Alespoň já to tak mám. A musíte to tak mít v určitý podobě asi vy všichni. Kdybychom si skutečně a trvale připouštěli tu tíhu toho všeho, počínaje tisíci zbytečnostma, který člověk celý život dělá a které sou beze smyslu a konče omezenou lidskou existencí a hodinou smrti, asi sotva bychom všichni ráno tak pilně vstávali a činili to, co se od nás jakože chce a co my všichni jakože chceme. Myslíme si, jak je všechno co činíme normální, mám to tak být a jak je to správné, ale z tohohle úhlu většina věcí, co děláme je vlastně absurdních, v porovnání s tím vším. Ale děláme tak právě asi proto, abychom se nezbláznili. Ale ta obava a strach z toho co máma, asi není úplně ten ukázkovej případ. Taky sem teď možná spojil dvě úplně odlišný věci dohromady. Nevím. A řešit to nechci. Hovno.

Dva večery za sebou si k sobě s F. leháme a já mu třu svoje ztopořený péro porůznu o tělo. Jako ne tak civilně, jak to zní, ale v rámci jakýchsi hrátek. A včera mi ho chvilku kouřil. J. seděl pět metrů od nás u stolu a snad si ničeho nevšiml. Je tu hnůj ty buzny, vážení. Je to hnůj.

Chtěl bych být jinde, s někým jiným a někým jiným.

Tři Sestry - Homosexuál


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum | Web | 31. ledna 2015 v 14:57 | Reagovat

Ty to popisuješ tak romanticky, že bych upadl v úžas, kdybych to viděl na vlastní oči! :)

2 Willy | E-mail | Web | 3. února 2015 v 19:28 | Reagovat

[1]: :-D :-D :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama